REPORT
Report ze Semtex Culture od Romana
ŽádnĂ© tropickĂ© dny ani noci, žádnĂ© spalujĂcĂ paprsky Slunce, žádnĂ© koupánĂ ve vyhřátĂ˝ch rybnĂcĂch. Je zářà a i kdyĹľ papĂrovÄ› lĂ©to stále ještÄ› je, poÄŤasĂ si uĹľ myslĂ svoje. A jako kaĹľdĂ˝ rok touto dobou je tedy ÄŤas dát sbohem i tomu lĂ©tu festivalovĂ©mu a kaĹľdoroÄŤnÄ› se tak dÄ›je prostĹ™ednictvĂm festivalu Semtex Culture, kterĂ˝ i letos probĂhal v MariánskĂ©m ĂşdolĂ v BrnÄ›. LetošnĂ roÄŤnĂk byl ponÄ›kud odlišnĂ˝, od toho loĹskĂ©ho, pĹ™esto na nÄ›m vládla spokojenost a tak trochu i nostalgie za letošnĂm lĂ©tem. VĂce o festivalu se doÄŤtete v reportu.
Tak pĹ™ednÄ› poÄŤasĂ. AÄŤ Semtex Culture uzavĂrá letnĂ festivalovou sezĂłnu, loĹskĂ˝ rok ho zastihl v pĹ™ĂjemnĂ© horskĂ©m odpoledni plnĂ©m Slunce. Letos tamnĂ terĂ©n pár dnĂ dopĹ™edu "pĹ™ipravovaly" dešťovĂ© pĹ™eháĹky a ani v den konánĂ to nevypadalo na kdo vĂ jakĂ˝ pařák. UĹľ to odradilo nejspĂš znaÄŤnou část ne-BrnÄ›nskĂ˝ch pĹ™ĂznivcĹŻ, kteřà se moĹľná zalekli slejváku a radÄ›ji zĹŻstali doma. Nakonec pár kapek spadlo, ale oproti minulĂ˝m dnĹŻm to byl opravdu zanedbatelnĂ˝ poÄŤet. JeštÄ› Ĺľe tak, protoĹľe travnatĂ˝ terĂ©n MariánskĂ©ho ĂşdolĂ se pomalu, ale jistÄ› mÄ›nil v bahnitou pláŠa ještÄ› pár minut pĹ™ehánÄ›k a zážitky všech by po akci vypadali asi trochu jinak. Zima byla ovšem pořádná a tak ani nebylo tĹ™eba Ĺľehrat na nepĹ™Ătomnost šaten, vÄ›tšina návštÄ›vnĂkĹŻ mÄ›la stejnÄ› všechno obleÄŤenĂ, co si s sebou pĹ™inesla, na sobÄ›.
NepoÄŤĂtám-li páteÄŤnĂ warm-up, kterĂ˝ byl pĹ™ĂstupnĂ˝ i bez vstupenky na hlavnĂ sobotnĂ program, tak letos se musely všechny hudebnĂ hvÄ›zdy ze všech pĂłdiĂ uskrovnit a nacpat do jedinĂ©ho festivalovĂ©ho dne oproti loĹsku. PĹ™esto mi pĹ™ijde, Ĺľe loĹskĂ˝ rok byl o nÄ›co zašlápnutÄ›jšĂ, c se týče zajĂmavĂ˝ch jmen a vĂcekrát se mi stalo, Ĺľe jsem nevÄ›dÄ›l kam dĹ™Ăv skoÄŤit. Letos, aÄŤ areál nabĂzel na pÄ›t stageĂ, tak dvÄ› z toho byly hip-hopovĂ©, kterĂ© ne všichni poberou, dvÄ› tuckovatĂ©, na kterĂ© je ne vĹľdy chuĹĄ, zvláštÄ› kdyĹľ nejvĂce ÄŤasu trávĂte na stagei s koncerty ĹľivĂ˝ch kapel. Ĺ koda Ĺľe nebyla pĹ™Ătomna i nÄ›jaká stage, hudbou bližšà tĂ© hlavnĂ, s lámanĂ˝mi beaty nebo nÄ›jakou alternativnĂ muzikou.
I kdyĹľ areál na mapce vypadal pomÄ›rnÄ› natáhle, mezi dvÄ›mi nejvzdálenÄ›jšĂmi stagemi to nebylo zas aĹľ tak daleko a kilometry nachozenĂ© bÄ›hem konánĂ festivalu se rozhodnÄ› na desĂtky poÄŤĂtat nemusely. V nÄ›kterĂ˝ch pĹ™Ăpadech byly dokonce jednotlivá pĂłdia nesmyslnÄ› blĂzko sebe. ObzvláštÄ› pokud to jsou dvÄ› otevĹ™ená pĂłdia, pak mi zĹŻstává rozum stát, kdo vymyslel, aby otevĹ™ená hip-hopová scĂ©na byla na doslech tĂ© live. PoprvĂ©, kdyĹľ napĹ™Ăklad po vynikajĂcĂm zpÄ›vu Dana Bárty zaznÄ›lo z opodál umĂstÄ›nĂ© stage zĹ™etelnÄ› "piÄŤo", bylo to ještÄ› moĹľná k smĂchu, ale slĂ˝chávat podobnĂ© bonmoty po celĂ˝ veÄŤer a noc bylo uĹľ vážnÄ› moc. Však to komentovaly i samotnĂ hudebnĂci a opravdu kaĹľdĂ˝, kterĂ˝ ten veÄŤer na hlavnĂm pĂłdiu vystoupil, si neušetĹ™il poznámku k tomu vynikajĂcĂmu hip-hopovĂ©mu umĂstÄ›nĂ.
NejlepšĂmi hudebnĂmi zážitky oplĂ˝vala live stage. JiĹľ od jednĂ© hodiny odpolednĂ se tam stĹ™Ădaly kapely rĹŻznĂ©ho hudebnĂho vyznánĂ a na svĂ© si pĹ™išel snad opravdu kaĹľdĂ˝. I kdyĹľ zpočátku mi pĹ™išlo, Ĺľe samotnĂ© koncerty jsou stejnÄ› dlouhĂ©, ne-li kratšà neĹľ samotná pĹ™estavba pĂłdia mezi kaĹľdou z nich. OsobnÄ› jsem zastihl aĹľ koncert breakbeatovĂ©ho projektu Le Pneumatiq v ÄŤele s DJem Howskou a charismatickou zpÄ›vaÄŤkou BorĹŻvkou. I pĹ™esto, Ĺľe chybÄ›l ochoĹ™elĂ˝ MC Adrenalin, tak to byla vynikajĂcĂ hudebnĂm jĂzda, po kterĂ© se ještÄ› vĂce těšĂm na plánovanĂ© debutovĂ© album tĂ©to veselĂ© party. Jak uĹľ jsem ale psal v začátku, kvĹŻli poÄŤasĂ si Ĺ™ada pĹ™ĂznivcĹŻ nechala festival ujĂt a jestli loni touto dobou byl pĹ™ed hlavnĂm pĂłdiem pomÄ›rnÄ› vydatnĂ˝ kotel, letos jen pár desĂtek nadšencĹŻ, coĹľ byla veliká škoda. NásledujĂcĂ koncert SlovenskĂ© kapely Lavagance ve mnÄ› uĹľ tolik pozitivnÄ› nabitĂ© energie nezanechal. Bylo jich na pĂłdiu vĂc a hrát rozhodnÄ› umÄ›li, ale nevĂm, moĹľná to bylo trochu depresivnÄ›jšĂm repertoárem, moĹľná tĂm, jak byli všichni v ÄŤernĂ©m, jejich vystoupenĂ mi zas tak moc nesedlo. NavĂc stále ještÄ› chybÄ›l alespoĹ náznak atmosfĂ©ry. Na tu uĹľ si, jako obvykle, nemohli stěžovat Skyline. TÄ›snÄ› pĹ™ed nimi muselo festivalovou bránou projĂt na stovky jejich fanouškĹŻ, protoĹľe jestli na Lavagance postávalo pĹ™ed pĂłdiem nÄ›kolik vydatnÄ›jšĂch hlouÄŤkĹŻ posluchaÄŤĹŻ, na Skyline se paĹ™ilo uĹľ ve velkĂ©m a v kompaktnĂm kotli. StandardnĂ show od nich zvedla nejedny ruce nahoru a nenĂ pochyb o tom, Ĺľe vĂ˝raznÄ›jšà live projekt u nás momentálnÄ› nemáme.
Po rozjetĂ˝ch Skyline následoval takovĂ˝ menšà hudebnĂ experiment v podobÄ› zaĹ™azenĂ spĂše poslechovĂ©ho Dana Bárty. Tenhle nápad moĹľná zprvu vzbuzoval nedĹŻvÄ›ru, ale nakonec se velmi povedl. RozhodnÄ› jsem od Dana neÄŤekal titulnĂ hity ze SnowboarďákĹŻ ÄŤi RafťákĹŻ, na kterĂ© by se dalo tancovat. Dan Bárta sáhl do svĂ© sbĂrky jazzovĂ˝ch skladeb, kterĂ© byĹĄ nedonutily zahřát tÄ›lo pohybem, tak duši zalily pĹ™ĂjemnĂ˝m teplem. DanĹŻv bez debaty vĂ˝jimeÄŤnĂ˝ hlasovĂ˝ potenciál a parta skvÄ›lĂ˝ch hudebnĂkĹŻ oÄŤarovala urÄŤitÄ› nejen mÄ› a kdyby nebylo to bláto a chladná zem, tak si urÄŤitÄ› všichni sedli, zavĹ™eli oÄŤi a nechali se unášet tÄ›mi hudebnĂmi vlnami. A vĹŻbec by nevadilo, Ĺľe ještÄ› pár minut pĹ™edtĂm se divoce skákalo na hity z alba Virginplatonicpanic od Skyline. NejvÄ›tšĂm vrcholem domácĂ scĂ©ny bylo ale, soudÄ› dle atmosfĂ©ry, vystoupenĂ Tatabojs, kterĂ© uĹľ si nenechal ujĂt dav lidĂ, jakĂ˝ byl pak i na koncertech dvou hlavnĂch zahraniÄŤnĂch tahákĹŻ festivalu. Kluci z Hanspaulky vybĂrali hlavnÄ› skladby z alba Kluci kde ste?, ale sáhli i do staršĂho materiálu a mnÄ› osobnÄ› nejvĂce udÄ›lali radost hity Toreádorská otázka a Attention Aux Hommes. NavĂc dĂky jejich bezprostĹ™ednosti a úžasnĂ© muzikálnosti po celou dobu koncertu jsem vÄ›dÄ›l, Ĺľe to je pro mÄ› prvnĂ vrchol celĂ©ho festivalu.
Ten druhĂ˝ následoval hned po nich. Norská partiÄŤka Ralph Myerz & The Jack Heren Band. V jejich pĹ™ĂpadÄ› by se asi slušnÄ› bavil i naprosto hluchĂ˝ návštÄ›vnĂk festivalu. Pohled na trochu obtloustlĂ©ho Ralpha do pĹŻli tÄ›la svleÄŤenĂ©ho nebo na dva bubenĂky, Thomase a Tarjeiho, kteřà mimo bubnovánĂ stihli ještÄ› všemi moĹľnĂ˝mi zpĹŻsoby bavit publikum tak, Ĺľe i pĹ™i pomalejšĂch skladbách dav vĹ™el, to prostÄ› mÄ›lo za následek, Ĺľe hudba samotná šla v nÄ›kterĂ˝ch chvĂlĂch trochu do pozadĂ. Ĺ˝ivĂ© provedenĂ skladeb tĂ©to kapely je úžasnĂ© a s dvÄ›ma soupravami bicĂch vÄ›ru rozjetĂ©. AĹľ jsem se tak nÄ›jak unavil pĹ™ed pĹ™Ăchodem samotnĂ˝ch headlinerĹŻ, kterĂ© nakonec v mĂ˝ch oÄŤĂch a ušĂch strÄŤili Ralph Myerz a jeho banda hravÄ› do kapsy. Byli jimi Asian Dub Foundation v sedmiÄŤlennĂ© sestavÄ› na pĂłdiu a aÄŤ nedávno vydali svoje best of album Time Freeze, hráli pĹ™evážnÄ› novÄ›jšà kousky ze svĂ©ho repertoáru. OsobnÄ› jsem si nejvĂce vychutnal Fortress Europe z roku 2003. Trocha zklamánĂ pĹ™išla na Ĺ™adu v samotnĂ©m závÄ›ru jejich koncertu, kdy nepĹ™idali ani jeden hit a namĂsto toho jsme byli svÄ›dky pouze krátkĂ©ho DJ-setu. I tak si ale fanoušci tĂ©to skupiny pĹ™išli na svĂ© a mohli odejĂt z jejich koncertu nadmĂru spokojeni.
S pĹ™ibliĹľnÄ› pĹŻl hodinovĂ˝m zpoĹľdÄ›nĂm, tedy krátce po jednĂ© hodinÄ›, ztichla hlavnĂ stage. PĹ™ed nĂ i otevĹ™ená hip-hopová stage a celá levá polovina areálu se zanedlouho zcela návštÄ›vnĂkĹŻm uzavĹ™ela. Všechny stánky s obÄŤerstvenĂm, tedy hlavnÄ› jĂdlem. ale takĂ© pĹ™ĂjemnĂ˝ stanu NescafĂ© s horkĂ˝mi nápoji, kterĂ© se obzvláštÄ› v noci velmi hodily, tam však zĹŻstaly. Trochu podivnĂ˝ pĹ™Ăstup. Následovalo oÄŤekávanĂ©, hromadnĂ˝ Ăşprk z festivalovĂ©ho dÄ›nĂ. Ani tĹ™i stále ještÄ› hrajĂcĂ stagee nenalákaly vÄ›tšinu lidĂ k jejich návštÄ›vÄ› a tak spĂše poloviÄŤnĂ atmosfĂ©ra, která tam vládla po celĂ˝ veÄŤer, se nezlepšila ani v noci. VlastnÄ› jsem se aĹľ do tĂ©to chvĂle na jinĂ˝ch mĂstech festivalu, neĹľ pĹ™ed hlavnĂ stage nevyskytoval. Na Metro elektra stagei jsem si v pozdnÄ› odpolednĂch hodinách vychutnal akorát chvĂli set Click Joea, kterĂ˝ pár jedincĹŻ, barmany a vcelku originálnÄ› posazenĂ© vzrostlĂ© keĹ™e uprostĹ™ed parketu bavil svĂ˝m klikavĂ˝m hudebnĂm materiálem. AĹľ po pĹŻl druhĂ© v noci jsem si na tuto stage opÄ›t zašel, protoĹľe mÄ› velmi zajĂmal set Olivera Koletzkiho, kterĂ˝ u nás hrál poprvĂ©. A nezklamal. Oproti svĂ˝m pĹ™edchĹŻdcĹŻm nesázel hitovku za hitovkou, drĹľel se pÄ›knÄ› pĹ™i zemi a rozvĂjel atmosfĂ©ru pÄ›knÄ› pozvolna a inteligentnÄ› za pomocĂ celĂ© Ĺ™ady electro-minimal desek. V druhĂ© pĹŻli svĂ©ho setu pĹ™idal i vlastnĂ produkci a tĂm si svĂ© fanoušky zĂskal definitivnÄ›.
Red Zone nabĂzel, jak je pro nÄ›j letos zvykem, pĹ™evážnÄ› rovnĂ© beaty, i kdyĹľ zaĹ™azenĂ Michala PavlĂÄŤka spoleÄŤnÄ› s Monikou NaÄŤevou a DJem Five bylo takĂ© pomÄ›rnÄ› experimentem, kterĂ˝ ale vyšel. NaneštÄ›stĂ hráli ve stejnou dobu, co Tatabojs, takĹľe jsem z nich pĹ™Ăliš nemÄ›l. Tic Tac tent bavil hip-hopovĂ˝mi beaty, inteligentnÄ›jšĂmi, neĹľ kterĂ© byly spolu s tunou směšnÄ› sprostĂ˝ch slov ke slyšenĂ na tĂ© otevĹ™enĂ© hip-hop scĂ©nÄ›. TĹ™eba DJ Tuco byl pro mÄ› zárukou dobrĂ©ho hudebnĂho zážitku.
Po organizaÄŤnĂ stránce, aĹľ na dva výše uvedenĂ© excesy s rozmĂstÄ›nĂm stageĂ a uzavĹ™enĂm poloviny areálu, byl letošnĂ Semtex v pohodÄ›. Zvuk na live stagei kolĂsal dle toho, jak si danĂ hudebnĂci poradili s pĹ™ĂtomnĂ˝m ÄŤi svĂ˝m zvukaĹ™em a tĹ™eba takovĂ˝ perfekcionalista, jakĂ˝m je Dan Bárta se s nĂm zpočátku svĂ©ho koncertu natrápili pomÄ›rnÄ› dost. Bohatá nabĂdka doprovodnĂ©ho programu festivalu potěšila, i kdyĹľ napĹ™Ăklad plážovĂ˝ volejbal nejspĂš nebyl v rozmoklĂ©m pĂsku hojnÄ› vyuĹľĂván. Naopak snowboarding si našel pĹ™ĂznivcĹŻ hodnÄ›, stejnÄ› tak filmovĂ˝ a divadelnĂ stan, kterĂ˝ mÄ›l sice zpočátku technickĂ© problĂ©my, ale potĂ© nabĂdl spousty zajĂmavĂ˝ch zážitkĹŻ. Za celou dobu jsem nenarazil na problĂ©my se záchody, nedostatkem odpadkovĂ˝ch košů ÄŤi nekonÄŤĂcĂmi frontami na barech, kterĂ© tak trochu vyhráli tĂm, Ĺľe do areálu nedorazil asi takovĂ˝ poÄŤet návštÄ›vnĂkĹŻ, jakĂ˝ by moĹľná poĹ™adatelĂ© chtÄ›li.
Semtex Culture 2007 se povedl a nabĂdl hodnÄ› k vidÄ›nĂ i k slyšenĂ. HlavnÄ› zakonÄŤil festivalovĂ© lĂ©to dĹŻstojnÄ›. MoĹľná trochu v duchu všech letošĂch festivalĹŻ, kterĂ© se drĹľely rÄŤenĂ, Ĺľe nÄ›kdy mĂ©nÄ› je vĂce a mám tĂm teÄŹ na mysli jednotlivĂ© line-upy. V partÄ› dobrĂ˝ch kamarádĹŻ a pĹ™ĂjemnĂ˝ch lidĂ okolo se ale kaĹľdĂ˝ festival vÄ›tšinou povede a v takovĂ©m, pomÄ›rnÄ› rodinnĂ©m duchu, se nesl i letošnĂ Semtex. TakĹľe dĂky a za rok rád opÄ›t navidÄ›nou.