REPORT
Report z Trancefusion od Mar Alla
Po velkĂ©m ĂşspÄ›chu prvnĂho vydánĂ Trancefusion Magic (report zde) jsem se rozhodl navštĂvit i komornÄ›jšĂ, avšak line-upem moc moc zajĂmavĂ© druhĂ© vydánĂ tĂ©to halovĂ© párty. Kdo z nás se poslednĂch pár let nemohl doÄŤkat, aĹľ bude mĂt moĹľnost slyšet Arneje a Moonbeam, tak se koneÄŤnÄ› doÄŤkal. Ale nabĂzĂ se taková jedna otázeÄŤka: "Bylo to ONO?" MÄ› napĹ™Ăklad zklamalo, Ĺľe z bratrĹŻ "MoonbeamĹŻ" pĹ™ijel jen Pavel a byl to jen DJ set a ne jejich spoleÄŤnĂ© live vystoupenĂ, ale Pavel to zachránil citlivĂ˝m vĂ˝bÄ›rem trackĹŻ a Ăşplnou lahĹŻdkou na konec, která umĂ rozehřát snad i ĂşplnÄ› zamrzlá srdĂÄŤka, To Forever od Rachael Starr - samozĹ™ejmÄ› Moonbeam remix. Pro mÄ› naprosto dokonalĂ˝, melancholickĂ˝, poslechovĂ˝ setĂk, jakĂ˝ jsem od Moonbeam ÄŤekal a jakĂ˝ jsem "žádal", takĹľe nakonec naprostá spokojenost. JenĹľe to jsem lehce pĹ™edbÄ›hl...
Do haly jsem pĹ™išel aĹľ kolem pĹŻl desátĂ©, kdy uĹľ hrál Pavel, a Boom Jinx jsem tedy neslyšel... Pavel hrál skvÄ›le poslechovÄ› a tak jsem si mohl prohlĂ©dnout halu - uvĂtal mÄ› obrovskĂ˝ svÄ›telnĂ˝ park a aĹľ neuvěřitelnÄ› ÄŤistĂ˝ zvuk bez ozvÄ›ny. Na akci v malĂ© sportovnĂ hale naprosto nevĂdaná záleĹľitost! Nástup Mata Zo byl tvrdĂ˝ a nekompromisnĂ a on stejnÄ› tak i pokraÄŤoval. SvĂ˝mi beaty diktoval rytmus tance jiĹľ slušnÄ› zahuštÄ›nĂ©mu kotli pĹ™Ămo pĹ™ed pĂłdiem. Chvilku nato, jak umlkl poslednĂ MatĹŻv song, rozeznÄ›lo se intro k half-live vystoupenĂ Christiana Burnse a Ellera van Buurena. Intro bylo hodnÄ› efektnĂ a skvÄ›le sladÄ›ná svÄ›tla dokreslila hutnĂ© kytarovĂ© akordy linoucĂ se z reprákĹŻ. Jen si nynĂ musĂm trošku povzdechnout, Ĺľe bohuĹľel takto vychytanĂ˝ch sekvencĂ bylo za celou TF2 pĹ™Ăliš málo. Ale zpÄ›t k Ellerovi - jedinĂ©, co mÄ› tak trochu bavilo, byla skladba Zocalo (Armin van Buuren feat. Gabriel & Dresden). KdyĹľ se k EllerovÄ› kytaĹ™e pak pĹ™idal i zpÄ›vem Christian Burns, na mÄ› to moc velkĂ˝ dojem neudÄ›lalo. SpĂše naopak - Eller obÄŤas pĹ™Ăliš zabral, aĹľ to trhalo uši. :( ChristianĹŻv zpÄ›v mÄ› nikdy nebavil a song In The Dark od TiĂ«sta jen umocnil moji nechuĹĄ toto duo poslouchat, tak jsem na chvilku odešel na druhou stage s tĂm, Ĺľe tam vyÄŤkám začátku Gabriel & Dresden.
Druhá stage byla ponÄ›kud šalamounsky vyĹ™ešena a kdyĹľ pominu, Ĺľe zvuk tam byl silnÄ› pĹ™edimenzovanĂ˝ a svÄ›tla málem vypalovala sĂtnice, tak jinak dobrá práce. Akorát se tam hrála music, kterou zrovna nemám ĂşplnÄ› v lásce, (to, ÄŤemu se nynĂ Ĺ™Ăká "house") tak jsem se nebavil ani zde. NemluvÄ› o opilĂ˝ch a zfetovanĂ˝ch lidech, kteřà tam vráželi do koho mohli, a dokonce zboĹ™ili nÄ›jakĂ© stojany, co se tam nacházely. NevadĂ, proti svÄ›tlĹŻm jsem nasadil sluneÄŤnĂ brĂ˝le a proti bednám špunty do ušà a chvĂli na mĂstÄ› vydrĹľel. To uĹľ se však pĹ™iblĂĹľil hracĂ ÄŤas Gabriel & Dresden a ty jsem si prostÄ› nemohl nechat ujĂt... Nastoupit s mash-upem Andain - Beautiful Things vs. Tydi - Good Dream (Barnes & Heatcliff remix), mĹŻĹľou snad jen oni. Jsou asi jedinĂ, kteřà mÄ› bavili po celou dobu jejich setu, bÄ›hem nÄ›hoĹľ jsem mÄ›l opravdu takovĂ˝ ten nepopsatelnĂ˝ pocit... NÄ›co jako: "Jo, jsem sakra rád, Ĺľe jsem šel a Ĺľe jsem tady a slyšĂm tuhle skvÄ›lou hudbu." PerfektnĂ mix stylĹŻ progressive, uplifting a tech-trance jako kdyby mi nahrnul do celĂ©ho tÄ›la hromadu energie a tancoval jsem, aĹľ se mi od podrážek kouĹ™ilo. ZaznÄ›ly napĹ™Ăklad skladby: D-Wayne vs. Jacob van Hage - Eponym (Original Mix) nebo Motorcycle - As The Rush Comes ÄŤi Gabriel & Dresden - Tracking Tresure Down. Tento track zahráli na ĂşplnĂ˝ konec svĂ©ho setu a atmosfĂ©ra v hale byla nepopsatelná... MasivnĂ pĂskot a potlesk pro nÄ› byl jen potvrzenĂm, Ĺľe ten veÄŤer byli jedniÄŤky!
Avšak to uĹľ se za mixákem pĹ™ipravoval dalšà "nováček" pro ČR – Arnej a jeho tech-trance nástup naznaÄŤoval, Ĺľe bude pokraÄŤovat v tom, jak hráli G&D. BohuĹľel chvĂli nato dost "zpomalil" a nehrál takovĂ˝ ten "massive beat", ale spĂš "minimal trance", ÄŤi jak to nazvat. Nebylo to špatnĂ©, ale uĹľ mi tak od poloviny setu nedával takovou energii jako G&D ÄŤi on sám ĂşplnÄ› na začátku. Od Giuseppe Ottavianiho jsem klasicky neÄŤekal nic pĹ™evratnĂ©ho a takĂ© se nic pĹ™evratnĂ©ho nestalo. Zahrál tvrdÄ›ji, neĹľ jak ho znám, ale celkovÄ› mÄ› nebavil a jeho "klasika": dlouhĂ˝ nájezd, pak chvilku beat a pak dalšà nájezd mÄ› fakt nebavĂ. Nejsem cviÄŤená opiÄŤka, abych mÄ›l tĹ™i minuty ruce nahoĹ™e, pak minutku tancoval a pak mÄ›l ruce nahoĹ™e dalšà tĹ™i minuty. JedinĂ©, proÄŤ jsem v hale zĹŻstával, byla vidina (tedy spĂše slyšina) Marcela Woodse, ale nakonec jsem na nÄ›ho nevydrĹľel a ve 3:52 jsem znaven s bolavĂ˝ma nohama nabral kurs domĹŻ a bohuĹľel Marcela neslyšel. O to vĂc mÄ› mrzĂ, Ĺľe neexistuje záznam. :(
JeštÄ› bych rád trošku rĂ˝pnul do organizace, která byla jinak perfektnĂ. Ochranka vÄ›dÄ›la, co kde je a dokázala poradit a nasmÄ›rovat, bÄ›hem noci jsem ÄŤasto vĂdal holky, co sbĂraly odpadky a opravdu se po zemi válelo minimum plastu, coĹľ je obrovskĂ© plus. Ale! ProÄŤ proboha byly u vĂ˝chodu lidem strhávány pásky z rukou? 1. to sakra bolelo, jelikoĹľ na to nemÄ›la obsluha žádnĂ˝ noĹľĂk ÄŤi nĹŻĹľky. 2. je to nehygienickĂ©. 3. nerozumĂm účelu - všude jinde se pásky nechávajĂ, protoĹľe buÄŹ je jasnÄ› danĂ©, Ĺľe se s páskou mĹŻĹľe návštÄ›vnĂk vrátit, nebo ne a dotyÄŤnĂ˝ si pak pásku strhne sám, pokud chce. CelkovÄ› to byla hodnÄ› povedená akce a hudebnÄ›, technicky i organizaÄŤnÄ› na hodnÄ› vysokĂ© Ăşrovni. Opravdu mám jen málo vĂ˝tek a nesÄŤetnÄ› pochval. ZávÄ›rem bych si dovolil jen vyjmenovat pár bodĹŻ, kterĂ© povaĹľuji za stěžejnĂ a doporuÄŤuji pĹ™eÄŤĂst si i dalšà (zĂtĹ™ejšĂ) část, ve kterĂ© jsem tahal rozumy z čéši.
+ na hlavnĂm pĂłdiu ÄŤistĂ˝ zvuk, kterĂ˝ netrhal uši a byl pĹ™itom "plnĂ˝"
+ masivnà a promyšlený světelný park a projekce
+ luxusnĂ lasery
+ žádnĂ© fronty ani na barech, ani na záchodech (staÄŤilo se podĂvat do plánku a ÄŤlovÄ›k vidÄ›l, Ĺľe jsou TOIky pĹ™istavenĂ© za vĂ˝chody po obou stranách pĂłdia)
+ nebyla pĹ™ekroÄŤena kapacita (vĂm, Ĺľe to je pro organizátory akce asi mĂnus, ale aspoĹ se dalo v klidu pohybovat)
+ minimum odpadkĹŻ dĂky "sbÄ›rnĂ˝m tĂ˝mĹŻm"
Â
- mimořádnÄ› hodnÄ› zfetovanĂ˝ch lidĂ, co do mÄ› pořád vráželi a všemoĹľnÄ› jinak otravovali
- mlha (prostě jà bylo přehnaně hodně a v té malé hale se pak špatně dýchalo)
- osvÄ›tlovaÄŤi tak od dvou v noci zĹ™ejmÄ› spali. PĹ™išlo mi, Ĺľe ke konci párty uĹľ se nesnaĹľili vymýšlet nic kreativnĂho, pĹ™estoĹľe mÄ›li k dispozici obrovskĂ© mnoĹľstvĂ svÄ›tel a plnobarevnĂ˝ laser
- stejnÄ› tak projekce se mi ke konci nelĂbily. ZĂrat dvacet minut na dvousekundovĂ˝ výřez z nÄ›jakĂ©ho dekadentnĂho filmu, se mi na taneÄŤnĂ akci opravdu nechce. ProstÄ› mi pĹ™išlo, Ĺľe to ke konci "muĹľi za pultem" odflákli
- u vĂ˝chodu mi doslova strhli pásku z ruky (i s pár chlupy) a ani se neomluvili za to, Ĺľe to bolelo. Takhle "profesionálnĂ" jednánĂ jsem fakt ještÄ› nezaĹľil
suma sumárum: 8/10
Trancefusion: A Dream Come True je jasnou volbou nejen kvĹŻli Leonu Bolierovi, Simonu Pattersonovi ÄŤi ĹľivĂ©mu vystoupenĂ Audrey Gallagher, tak doufám, Ĺľe se tam uvidĂme, protoĹľe skvÄ›lá music je zaruÄŤena a v organizaci ZdeĹka a jeho tĂ˝mu to bude zase bomba! ;)
P.S. Nahrávky všech setů (až na Marcela Woodse) najdete zde.
Mar All jarda@techno.cz
foto: MHD mhd@techno.cz