RECENZE

 

Hudební recenze: Robert Owens - Night-time Stories

Vokální houseová legenda Robert Owens vydává po cca 10ti letech další sólo album. Vyšlo na německém labelu Compost. Aby nebylo příliš sólo, přizval si exkluzivní sestavu top producentů. Možná neznáte jeho jméno, ale určitě znáte jeho hlas. Nikdy se nebál ani experimentovat. Proč je z jeho nového alba FlyBoyEda tak paf, vám přiblíží ve své recenzi.

 

Německý label Compost Records není zrovna typickým případem houseové značky. Kluci a holky z tohoto slavného vydavatelství (nepředpokládám, že by to Michael Reinboth zvládal všechno sám) však mají dostatečně hudebně otevřenou mysl na to, aby kromě futuristického jazzu, inteligentního downtempa a dalších zvukově spřízněných žánrů dali občas šanci i house music. Ovšem pokud stojí za to a má co nabídnout! A to je přesně případ novinky vynikajícího vokalisty Roberta Owense, jemuž house music doslova koluje v žilách.

Robert není ve světě hudby žádnou neznámou, ještě aby jo po těch letech. Na svém kontě má úctu budící seznam releasů. A ať už působil sám anebo se zvukově kompatibilními kumpány (Larry Heard & Ron Wilson s ním spolupracovali v kultovních Fingers Inc., dále třeba neméně hvězdní Frankie Knuckles, Satoshi Tomiie, David Morales, Mr.C atd.), pokaždé to stálo za to. Když totiž někdo vyrůstá mimo jiné v Chicagu, městu house music zaslíbeném a ještě během dospívání zpívá kostelní gospely, tak tu muziku prostě musí cítit. A cítí to i jeho fanoušci, a to dlouhá léta. Tenhle panáček má totiž kromě několika alb na svědomí i několik výjimečných hymen – Music Take Me Up, A Path, Mysteries Of Love, Can You Feel It v rámci tria Fingers Inc. anebo pecky Love Will Find Its Way, Rhythms In Me, Ordinary People, Tears (Knuckles, Tomiie) či nesmrtelná bomba I'll Be Your Friend (Morales, Knuckles, Tomiie). Protože ale Robert netrpí hudebními předsudky, vystřihl si během své dlouhé kariéry i kolaba s projekty či umělci jako Photek (Mine To Give), Coldcut (Walk A Mile In My Shoes) či London Electricity (My Dreams). Prostě borec!

Jelikož se jedná o autorské sólo album po zhruba 10ti letech, tedy okamžik více než významný, nenechal Mr. Owens vůbec nic náhodě a přizval si na svou novinku skutečné mistry svého řemesla. Pokud se zajímáte o house music, asi sami uznáte, že soupravička producentských es Jimpster, Ian Pooley, Atjazz, Charles Webster, Wahoo, Kirk Degiorgio anebo například Marc Romboy, to je vskutku krutá sestava. A podle toho to i celé vypadá a zní, každý přispěl svojí jedinečnou troškou a album tak září všemi možnými barvami, styly i příchutěmi. House, deep-house, tech-house, us garage, downtempo, tím vším vás tohle album zasáhne. A vsadím se, že v rámci 11ti libových kousků (plus nějaká ta intra) naleznete spoustu dalších úžasných žánrů, podžánrů a škatulek jako třeba jazz, soul, funk a mnoho dalších. Těšit se můžete na různorodé hudební příběhy plné všech možných nápadů, vyhrávek či působivých momentů, které navíc zajímavým způsobem odkazují k hudební historii. Celé je to hodně deep, ale díky širokému spektru použitých hudebně-producentských prostředků a postupů zní album pěkně pestře. Přizvání mnoha kvalitních producentů odlišného přístupu k house music se vyplatilo. Díky osobitému zvuku a talentu všech zúčastněných producentů včetně Owense (Press On) se jedná o maximálně zábavné, intenzivní ale také sympaticky hluboké album.

Onu hloubku svým nádherným vokálem, frázováním a na house music nadprůměrně inteligentními až oduševnělými texty o životě a jeho aspektech (za texty ostatně vypovídají už samotné názvy skladeb) umocňuje anebo spíše táhne právě Robert Owens. Majitel jednoho z nejkrásnějších a pocitově nejsilnějších vokálů v historii house music si na tenhle dar od Boha rozhodně stěžovat nemůže. Okouzlí, omámí, dojme. A to jak obsahem tak formou. V jeho hlase je něco zvláštního, dokonce by se mohlo chvílemi zdát, že se mikrofonu zmocnila žena. Ať už ale Robertův vokál působí jakkoliv, onen náboj by mu mohla závidět spousta kolegů i kolegyň. Od první chvíle, kdy zaslechnete jeho hlas a především všechno to, co s ním vyvádí, je vám jasné, že tohle není jen jedno z mnoha houseových, natož obsahově prázdných alb. Album Night-time Stories je díky Owensovi velice reprezentativním příkladem moderní "black music" a svým nábojem, energií a poselstvím citlivě evokuje old-school houseové nahrávky ze starého dobrého Chicaga.

Label Compost si na svůj seznam může připsat další parádní úlovek. Úlovek, ke kterému víc než dobře sedí termíny jako zvukově vyspělý, pocitově silný a celkově hudebně sofistikovaný. Asi nejvíc mě baví Inside My World, Press On, Only Me, Back To You, Happy a New World, uznání však patří také dvojici pomalejších skladeb Now I Know a Never Give Up. Tohle album vám prostě nemohu nedoporučit, užijte si příjemný poslech stejně jako já.

PS: Robert působí také jako DJ, není tedy vůbec vyloučeno, že na něj jednoho dne narazíme i za gramci.

‘Happiness is the only thing that really matters. Put happiness in your day’

http://www.myspace.com/robertjowens
http://www.compost-rec.com/
http://www.myspace.com/compostrecords

Hodnocení: 90%

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016