RECENZE
Komiksová recenze: Punisher MAX: Irská kuchyně
Hluk, oheň, bolest a oči prosící o jakýkoliv motiv kromě toho, kterému jsou právě svědky. Křik, pláč a sklo párající maso s lehkostí kráječe z teleshoppingu. Lidská těla poskládaná jako puzzle s chybějícími a přebývajícími dílky. Jsme teprve na prvních stránkách, takže se sami rozhodněte, zdali má smysl pokračovat.
Úvod nového Punishera z dospělácké řady MAX se nese ve znamení exploze irského baru, během něhož zahyne hromada nevinných civilistů. Při pohledu na letícího psa s vodítkem a odtrženou rukou, dívku zvracející krev a sklo nebo osoby zavalené automobilem nemáte zrovna chuť začít si broukat, že na světě je přece krásně. Tady zkrátka nefigurují veselí zajíčci, žabky nebo ptáčci, nýbrž několik znepřátelených gangů, kteří by své konkurenty nejraději rozemleli do dětských přesnídávek.
Až nepříjemně hutná atmosféra se naštěstí objevuje pouze na startu, takže se čtenáři v půlce knihy nemusí kvůli depresím pokoušet o sebevraždu. Scenárista Garth Ennis dění po brutálním začátku transformuje do neméně brutálního, avšak přeci jen černohumorného příběhu o soupeřících partách, které očividně po něčem prahnou. Ono je ale celkem jedno, co mají v merku, protože to vypadá, že by na sebe posílaly experty na mučení a vraždící psychopaty i za předpokladu, že by šlo o pytlík buráků. Nebo ne?
Ústřední Punisher sice nepatří mezi žádná vraždící béčka, leč v konkurenci toho nejhoršího, co může lidské pokolení nabídnout, už není nelítostný mstitel natolik výrazný. Značný prostor proto zaujímají právě patálie zločineckých skupin, mezi nimiž Ennis pravidelně přepíná. Je přitom strašně fajn, jak zábavně a funkčně to celé šlape dohromady. Na post největšího masakrátora nepatří hlavní postava, nýbrž se o první místo dělí legendami opředený důchodce ve výslužbě a Brit se svérázným učitelským stylem.
Nejsou tu tedy žádní superhrdinové, ale „obyčejné“ lidské zlo, což je v konečném důsledku o dost působivější. Přeci jen má člověk větší obavy z těch, které může potkat na ulici, než ze svalovců v pestrobarevných kostýmech. I když jestli budou příště za záporáky chlápci v kšandách, červených nosech a velkých botách, půjde o nemilosrdnou kombinaci obou světů.
Irská kuchyně a všeobecně série MAX má osobnější a serióznější charakter, i kresebně je proto o něco málo temnější než Punisher od Dillona. Zpracování Leandra Fernandeze se přesto nedá zvláště chválit nebo odsuzovat, k dané látce se hodí a splňuje přesně to, co je potřeba. Pro větší kresebný požitek se ostatně hlásí sbírka čtyř speciálů Od kolébky do hrobu. Drsňák s lebkou na hrudi Irskou kuchyní zkrátka obdržel další svižný příběh, v němž se nevyskytují žádné kiksy, kvůli kterým by se snad mělo na sérii zanevřít.
Punisher MAX: Irská kuchyně
Scénář: Garth Ennis
Kresba: Leandro Fernandez
Překlad: Richard Podaný
Nakladatelství: BB art, Crew
Počet stran: 144
Cena: 399,- Kč
Info: www.bbart.cz