ROZHOVOR

 

Pan-Pot: Když začne jednomu téct krev, písnička je hotová

Berlínská dvojice na sebe poprvé upozornila před dvěma lety singlem Popy & Caste, teď vydali album Pan-O-Rama, na nějž jste si nedávno mohli přečíst recenzi. Pan-Pot patří mezi to nejzajímavější v současné tvorbě, proto jsme velice rádi přjali nabídku na rozhovor.

 
Ahoj Thomasi a Tassilo. Jsme skoro sousedé, z Prahy je to do Berlína kolem 360 kilometrů. Přesto, když se na party u nás DJ odváží zahrát minimal, tak v lepším případě vylidní parket, v tom horším dostane lahví do obličeje, o čemž by mohl vyprávět Richie Hawtin. Čím to je, že v Německu si to lidi naopak užívají?

A jakou hudbu tedy v Praze posloucháte? Jen tak mimochodem, my naší hudbě neříkáme minimal, takže by bylo hezké hrát v Praze a sledovat reakce. I v Německu jsou reakce na naší hudbu hodně různé, ale jsem si jistý, že můžeš hrát cokoliv, jen záleží na jaké party...



Tak jak své hudbě tedy říkáte? Těch škatulek je celkem dost, každý se chce nějak lišit, moderní je dát si před škatulku předponu nu- nebo neo-...

Nemůžeme naší hudbě říkat minimal, protože význam toho pojmu není ještě ustálený. Když jsme vydali první desku, zrovna byla taková ta minimalová mánie a a každý nás k ní automaticky řadil. Ale kdyby se někdo zeptal nás, řekli bychom mu, že spíš kombinujeme techno a house se spoustou efektů. Hodně si dáváme záležet na aranžích skladeb, od intra, přes vrchol až k nějakému outru. Někdy inklinujeme k jednoduchému technu, ale ještě jsme nic nedotáhli.

Nemůžu si pomoct, ale jméno Tassilo nezní moc německy. Jsi opravdu z Německa? Jak vás dal Marco Resman dohromady?

Je to staré bavorské jméno, už se moc nepoužívá, ale je velice německé...

Jestli se nepletu, tak už pracujete jen jako dvojice, bez Marca. Ale ve vaší tvorbě jsem nezaregistroval žádnou změnu. Jak skládáte hudbu? Každý dělá na jiné části nebo se dohadujete, dokud není věc hotová?

První věc, která je ke skládání nezbytná, jsou pulitrové hrnky kafe během startu počítače. Pak zkoušíme zvolit správné tempo pro další track. Pak se začneme prát, a když začne jednomu téct krev, písnička je hotová (smích).  Na skladbách děláme vždycky spolu a  vždycky jeden poslouchá, co zkouší ten druhý a posouváme to společně dál.

Svůj debut "Popy & Caste" jste vydali v roce 2005 na značce Mobilee, která patří Anje Schneider. Nechci mluvit o ní, i když je tedy krásná... Dobře možná trochu...:)) Ale zajímá mě vaše spolupráce. Jak jste se potkali? Zkoušeli jste to u více vydavatelství a Anja byla první, kdo se ozval nebo jste prostě chtěli k Mobilee?

Zabookovali jsme Anju na jednu z našich party v Berlíně. No a samozřejmě jsme mluvili celou noc o hudbě a plánech do budoucna a ona nám řekla o svém labelu, který právě rozjížděla. No po pár týdnech jsme jí poslali pár skladeb a ona hned volala s hotovou smlouvou... O nikom dalším jsme ani neuvažovali, spolupráce s Anjou nám maximálně vyhovuje.

Teď jste vydali debutové album "Pan-O-Rama". Mě se vážné líbí a chtěl bych vám k němu pogratulovat. Máte z něj také radost?

No tak samozřejmě. Ale přiznám, že teď asi větší, tím, že ty věci slyším už s odstupem a pořád se mi líbí. Pro nás je to velký krok v kariéře a těší nás, že reakce od fanoušků jsou skvělé.



Teď trochu z jiného soudku – máte rádi horory? Ptám se proto, že některé ze skladeb z vaší nové desky by k tomuhle druhu filmů seděly. Například " Threesixty" nebo "Ape Shall Never Kill Ape". Kde hledáte inspiraci ke skládání?


Abychom byli upřímní, oba se hororů bojíme. Ale máme rádi temné zvuky a strašidelnou atmosféru ve skladbách. Nejsme fanoušci happy houseu. Inspirace přichází sama během skládání.

Na albu jste spolupracovali s několika hosty a možná by vám deska mohla otevřít dveře k dalším kooperacím v budoucnu. Už vyhlížíte, s kým byste chtěli spolupracovat příště?

Těch jmen je víc: Madonna, David Bowie, Dave Gahan, Anja Schneider, Prince, Sebo K, Moby, Michael Jackson, Gummi Hz, Exercise One, Sex Pistols, Matt Ulmen, Robert Hood, Stockhausen, Ralf Kollmann, Marcin Czubala, Miss Jools, Marc Antona, Aha a samozřejmě Marco Resmann.

Díval jsem se na vaše tour dates a s novou deskou proletíte svět sem tam... Kde se vám zatím líbilo nejvíce?

Club Zenzero v Bari a pak Plux v Hamburku.

Zbývá vám čas ještě na něco jiného než na hudbu? Co vám dělá radost?

Sport, večeře s kamarády a videohry.

A na závěr – jedu do Berlína, ale bohužel už jsem propásl vaši party v Tresoru. Můžete mi doporučit tři věci, které bych měl v Berlíně vidět, abych nasál tu správnou atmosféru města?

Tak v první řadě bys měl určitě jít na televizní věž a prohlédnout si město. Potom zajdi do Konopke na kari omáčku a na malou masáž na Oranienburger Strasse. Pak samozřejmě vyraž do klubů, ale pozor ať nezapomeneš odjet domů... (smích)

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016