ROZHOVOR

 

Andy C: "Žiju si svůj sen"

Andy C patří v Česku mezi nejoblíbenější muzikanty, velký úspěch sklízí jak jeho desky, tak živá vystoupení. Po tom posledním, kdy se mu podařilo vyprodat pražskou Roxy, jsme jej vyzpovídali a optali se třeba jak se těší v létě na Creamfields.

 

Nedávno jsi vydal již čtvrté pokračování série Nightlife. Mohl bys nám ho trochu představit?

Jak už je jasné z názvu, je to pokračování série Nightlife a ta se vždycky točila kolem nočního života – nachystat se doma, vyrazit ven a pořádně si užít. Mám rád spoustu různých dnb žánrů a to se snažím ukázat právě na Nightlife čtyřce. Je to takový teleport na party, ochutnávka mého setu. Když si doma pustíte Nightlife 4, musíte se v duchu přenést na parket, jedině tak si to nejlíp vychutnáte.

Obsahuje Nightlife 4 nějaká skrytá poselství?

Jako nějaké moje tajné osobní zpovědi? (smích) No, každý, kdo mě zná, ví, že miluju drumandbass a DJing. Nejlépe se cítím za gramci a doufám, že je to na Nightlife 4 znát.

Měl jsi vybrané nějaké skladby, pro které bohužel už nezbylo na Nightlife 4 místo?

To se stává pokaždé. Měl jsem vybranou kopu věcí. Původně jsem to chtěl udělat na dvě CD, ale nakonec jsem se rozhodl zase pro jedno. Chtěl jsem se hlavně vyhnout tomu, abych je neporovnával, jakože první CD se mi libí víc než druhé a tak… Takže jedno CD a hotovo. Příště se možná pustím do DVD, ať tam můžu dostat víc skladeb. Chybí mi tam třeba některé tracky od Noisie, TC, Gridloka, Xampla, je jich vážně hodně… Možná nejsou na mém CD, ale jsou v mých setech. Tím se to snažím vybalancovat.

Jaký je to pocit být TEN slavný Andy C? Přemýšlel jsi o tom někdy? Že jsi teď vlastně vzorem pro mnoho DJs?

Jo, je to docela úlet. Kdysi dávno, když jsem poprvé přisel na scénu, jsem měl hromady vzorů, lidi jako Randall, Mickey Finn, Grooverider, Fabio, Carl Cox… Je to šílený, prostě žiju si svůj sen a snažím si užívat každou minutu, protože nikdy nevíš, co tě čeká za rohem.

Kdy vlastně začalo tvoje turné k Nightlife 4?

Začali jsme v lednu na Novém Zélandu…

To už je dost dlouho…

Jo, je to dost, co? Však se taky podívej, jak vypadám, moc jsme toho nenaspali. (smích) No takže Nový Zéland, Austrálie, pak přišla na řadu Velká Británie (asi 20 vystoupení), Amerika, Kanada a teďka od dubnu do května je to hlavně Evropa, no a pak už budou zase letní festivaly… Popravdě už nevím, kdy to začalo, ani kdy to skončí. Prostě jen přijdu, hraju a usmívám se. (smích)

Jak jsi zatím spokojený s dosavadním průběhem turné?

Nemůžu si stěžovat. Nedávno jsem hrál třeba čtyřhodinový set v Londýně a bylo to úplně fantastický. Rád hraju dlouhé sety, čím delší, tím lepší. Když vidím, že se všichni baví, usmívají, pijí a tak, jsem taky spokojený.

V létě u nás hraješ ještě na festivalu Creamfields a to na hlavní stage hned po Coldcut…

Fakt? Tak super, Coldcut jsou legenda. Už jsme se potkali předtím, takže to bude příjemné setkání. Těším se na české publikum. Je fakt neuvěřitelné. Pokaždé když sem přijedu, tak z toho má vážně dobrý pocit. Jako třeba dneska… Dostat se sem byla celkem makačka, ale ty lidi ti to tady vynahradí. Když vylezeš na pódium, prostě to cítíš ve vzduchu a to něco tě nabíjí. Zkrátka těším se na Creamfields, bude to hukot.

Minulý rok jsi u nás hrál taky na open airu Hradhouse…

Hradhouse, jó!

…kdybys to vystoupení měl oznámkovat na stupnici 1 – 10 (1 je nejmíň), kolik bys dal?

10. V ČR je to pokaždé desítka i dneska je to za deset. Hradhouse byl něco extra. Mám na to spoustu parádních vzpomínek. Lidi z MySpace a tak mi posílali fotky a já je doma ukazoval přítelkyni, rodině, kamarádům a říkal: "Tohle je drumandbass, tohle já dělám každý víkend." Byla to skvělá party, to prostředí hradu a ten zvuk…! Hlavně zvuk byl výborný. Na to že to bylo venku, to bylo úplně úžasně nazvučený.

Poslední věc, na kterou bych se tě rád zeptal, je tvůj názor na rostoucí trh s placenými MP3 přes servery jako Beatport, iTunes apod. Myslíš, že je to dobře, nebo špatně?

Myslím, že je to skvělé!

Já jen že spousta lidí v tom vidí kudlu do zad vinylovému trhu…

Jasně, chápu. Ale myslím si, že tenhle způsob placených MP3 dokáže přimět lidi k tomu, aby si hudbu SKUTEČNĚ začali kupovat. Jde o to, že pokud producenti nebudou dostávat zaplaceno za svoji muziku, postupně přestanou skládat, scéna se zastaví a budeme hrát starý věci pořád dokola. Jasně že producenty skládání baví, ale těžko se mohou obejít bez nějakého platu. A jestli servery jako iTunes nebo Beatport dokáží producenty finančně odměnit, pak budeme mít stále novou hudbu. Já osobně jako majitel vydavatelství chci odměňovat producenty, kteří stráví hodiny a hodiny nad jedním trackem, protože udělat pořádnou skladbu, to není práce na jeden den! Producenti jako Sub Focus, Chase & Status, Xample jsou zavření ve studiu prakticky 24 hodin denně a skládají. A jestli je za tohle nikdo neodmění, proč by v tom měli pokračovat? Chápeš, co tím chci říct? Prostě jestli je tu způsob, jak je odměnit (v tomto případě placené MP3), nevidím v tom problém. Máme rok 2008, každý má iPod, MP3 přehrávač. Dokud budeme platit za muziku, kterou posloucháme, a tím respektovat producenty, kteří ji skládají, muzika bude pokračovat a posluchači budou odměňováni stále novými skladbami.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016