ROZHOVOR

 

Raw, real and deep… Pocit a životní cesta! Mise!

Ksoul začal s DJingem v roce 1992. Už od roku 1988 však sbírá desky a i v dnešní předigitalizované době jim zůstává věrný. Majitel labelu Kinda Soul a úspěšný producent si za svoji kariéru zahrál po boku jmen jako Moodymann, Theo Parrish, Rick Wade, Patrice Scott, Giles Smith nebo Cassy. Jeho sound se dá popsat jako unikátní směsice detroitského tech-soulu, deep houseu a techna, přičemž si dává záležet především na sladění old-school a new-school. Tím vzdává hold zakladatelům chicagské house music scény, což se následně snaží propojit s dnes již legendárním detroitským soundem. Všechny, kteří si chtějí užít neobyčejnou atmosféru, zveme na párty Just Like That, která se již tradičně koná tento pátek na House boatu U Bukanýra. Při té příležitosti jsme pro vás s KSOULem připravili rozhovor.

 
Zdravím, zdravím :). Vezmeme to pěkně po pořádku – kdo je KSOUL a proč zrovna KSOUL? :)

Ksoul je Stefano Boati, člověk, který je naprosto posedlý vinyly… 100% závislák na vinylech. Jméno Ksoul jsem si vybral, protože mi to znělo hrozně dobře a navíc může být vykládáno z mnoha pohledů, což dává lidem šanci se zamyslet nad tím, co to znamená a popustit uzdu jejich fantazii. Kinda Soul nebyl vůbec plánovaný… Je nerozlučně spojený s Ksoul, ale vymyslel jsem ho až potom. Když se mě někdo zeptá, co to znamená Ksoul, vždycky opáčím s tím, co si o tom myslí on. Prostě rád podporuji lidskou představivost. Nejlepší odpověď, co jsem zatím dostal, byla Key Soul – „a key to open your soul“ (klíč, který otevírá duši). Možná to zní trochu sebestředně a ješitně, ale mně se to líbí :))).



Mohl bys nám přiblížit, jaké byly tvoje začátky, jak si se angažoval v muzice a jaké máš hudební znalosti?

Začínal jsem jako raver a sběratel desek. Vlastně jsem si začal kupovat alternativní rock, první elektronickou muziku, jazz a reggae. K house music a technu jsem se dostal na začátku devadesátých let, ale pošilhával jsem i po dalších žánrech jako třeba disco/funk/soul. Líbí se mi všechno, pokud se jedná o kvalitní záležitosti.

Nyní se zaměřme na tvoji produkci – kdy jsi se rozhodl, že začneš produkovat svoji vlastní muziku?

S produkováním jsem začal v roce 2005, kdy jsem založil Morphine Records společně s Ra.h.

Tvoje dvě první věci vyšly v roce 2007, nemám pravdu? První byla EPčko ve spolupráci s R.ah u Morphine Records a druhá tvůj track na skvělém labelu Patrice Scotta z Detroitu - Sistrum Records. Jak jsi poznal R.aha a jak jsi se seznámil s Patrice Scottem?

Ano, bylo to v roce 2007. S Ra.hem jsme se potkali v roce 2002 v Benátkách, kdy jsme spolu hráli v klubu a od té doby jsme se stali dobrými přáteli. S Patricem jsem se seznámil na Myspace a rozhodli jsme se spolu vydat track “Turning point “ na kompilaci Underground Anthems EP.

Když už se bavíme o produkci, tvoje muzika mi zní hodně analogově. Mohl bys nám přiblížit jak skládáš muziku ve studiu a jaké “hračky” k tomu používáš?

No, skoro jsi se trefil. V současné době spolupracuji s chlapíkem, který se jmenuje Muteoscillator a používáme hodně analogových nástrojů, ale nejsme totálně vysazení jenom na hardware. Editujeme tracky na PC, ale s analogovými nástroji. Někdy taky použijeme pluginy… ale musím říct, že hodně zřídka. Ohledně těch hraček – obvykle používáme MPC 2500 a k tomu různé samplery jako AKAI 900 a ENSONIQ, 707, Minimoog, a poslední dobou i Waldorf Synth, Juno, Oxygen a několik dalších. Naším záměrem je nechat to co nejvíc “dirty and raw”, tak jak je to jen možné. Večer si vždycky ve studiu sedneme a řešíme to, že v každém případě chceme náš sound udržet ve stylu house music, která nás silně ovlivnila, tj. old school Chicago, Detroit a New York sound…To byla podle nás pořádná house music a byla vytvořena za pomoci analogových nástrojů.



Jsi také majitelem Kinda Soul Recordings. Jak tě napadlo založit si vlastní label a jací producenti vydávají pro KSR?

Jsem velmi pyšný na to, že mám svůj vlastní label… Byl to vždycky můj sen a teď jsem si ho zrealizoval. Mít vlastní label znamená více svobody ve vydávání tvé vlastní muziky… veškerá rozhodnutí jsou pak na tobě. Jednoznačně mám rád interakci mezi umělci, kteří u mě vydávají, a možná i to je důvodem, proč pořád v muzice, kterou vydávám, cítím své otisky, i když jsem ji sám nesložil. Producenti, kteří vydávají pro Kinda Soul Recordings jsou: Scott Ferguson, Jus-Ed a Kindasoul.

Zaslechl jsem nějaká zvučná jména, jejichž budoucí projekty by měly být vydány na KSR. Mohl bys nám některá z nich prozradit?

Jo, jasně… V nejbližší době vyjde EPčko od Ksoul & Muteoscillator a kompilace, která bude mít 2 tracky od K&M a 2 tracky od známého Detroitského producenta Ricka Wadea a dále jedno EPčko od Kassema Mosse, které sami zremixujeme.

Turín je takový “nový Detroit” Evropy :) :) :). Nemůžu si pomoct a musím to říct, hlavně kvůli vaší evropské verzi slavného Movement festivalu z Detroitu. Kromě toho organizujete vaší vlastní noc Kinda Soul Session se skvělými line upy, kde se představili djs jako např. Kez Ym/Yore, Scott Fergusson/Ferrispark, XDB/Uzuri, Hieroglyphic Being/Mathematics, Mike Huckaby/Deep Transportation, Marcello Napoletano a Fran Mella aka IFM/Drumpoet/ a nejnověji Tevo Howard/Beautiful Granville Records (pozn.: v době kdy bylo připravováno interview). Kromě toho jsi byl rezidentem pro detroit legendy jako Theo Parrish a Moodymann. Páni, život v Turíně musí být vážně paráda :) :) :)! Mohl bys nám přidat nějakou informaci o nočním životě v Turíně a o tvé noci Kinda Soul Session?

Turín se rozhodně pořád víc zlepšuje. Pořád je tu hodně lidí, co hrajou minimal, ale zdá se, že tahle éra je u konce… doufejme :))). Vždycky to bylo překrásné a fascinující město. Původně se jednalo o průmyslové město a možná proto se zde dá najít hodně protikladů. Zimní olympijské hry v roce 2006 byly pravděpodobně tou definitivní výzvou… bod zvratu, kdy se to tady všechno zkulturnilo. Teď tady najdete hlavně studenty a turisty… A já konečně každý den pociťuji nové výzvy… Různé jazyky, kultury. Jsem za to hrozně rád, protože tohle místo si zaslouží být známé. Čtyři roky jsem žil v Londýně, Paříži a Benátkách… bylo to nejspíš proto, že jsem odtud tenkrát potřeboval někam utéct. Vrátil jsem se v roce 2004 a teď musím říct, že se tu cítím trochu lépe… i když mi pořád chybí Londýn. Kinda Soul Session je taková pravidelná každoměsíční aperitiv party ve čtvrtek od 19:00 do 1:00 ráno, kde se podává občerstvení zdarma pro každého. S prvními dvěmi párty jsme začali v Beach clubu a během zimy jsme se přesunuli do King Kong Microplex kina. Teď se budeme vracet zpátky do Beach clubu ale už s Kinda Sundays a začínáme spolupracovat s Movement festivalem. První akci máme 25. dubna s Tevo Howardem a pak bude následovat Upperground Orchestra v květnu a Volcov v červnu.

Pokud je mi známo, tak momentálně pracuješ pod Uzuri Booking. Musím říct, že paní Lerato Khathi aka Lakuti (majitelka Uzuri booking and Records) a pan Edward McKeithen aka DJ Jus Ed (jeden z umělců produkujících pro KSR a majitel Underground Quality Label) udělali za posledních pár let opravdu hodně pro celou řadu kvalitních DJů a producentů a samozřejmě pro underground house music jako takovou. Souhlasíš se mnou?

Jednoznačně s tebou souhlasím, cítím se být jakoby součástí rodiny a v podstatě to tak opravdu je. Všechno je to o opravdovosti a čestnosti a Lerato má přesně tyhle ingredince na těle i na duši. Vybrala si nás všechny, aby si vytvořila portfolio producentů, kteří budou držet pospolu a tím posunula naší muziku o krok dopředu… V jejích rukách se cítím opravdu bezpečně a veškeré vazby mezi námi fungují báječně. Rád bych taky řekl pár slov o Jus-Edovi… je to fajn chlap. Koncem týdne (pozn.: v době kdy bylo připravováno interview) bude hrát v Turíně a já se hrozně těším, až ho zase potkám. Máme mezi sebou takový hezký přátelský vztah. Před pár dny mi poslal zprávu, že by rád přijel o den dřív, abychom spolu mohli strávit nějaký čas… a to je o čem Uzuri booking je… nezapomenutelných chvílích.

Vím o tobě, že už dlouhou dobu sbíráš desky s kvalitní muzikou všech možných žánrů. Myslíš si, že je důležité mít dobré hudební znalosti, aby se člověk stal dobrým DJem?

Myslím, že jo, především pokud jsi DJem… hudební vzdělání ti jakoby otevírá třetí ucho a pokud se to ještě spojí s hudebním nadšením, může z toho vzejít jedině kvalita. Integrita je třetí ingrediencí, protože v některých případech jakmile se producenti nebo djs stanou trochu populární, začnou se ubírat špatným směrem. Také okolí je určitě hodně důležité, protože to může hodně usnadnit tvůj hudební rozvoj.



Jako milovník hudby by mě vážně zajímal tvůj názor na současnou house music a starší house music, řekněme z konce osmdesátých let a začátku devadesátých.

V každé éře se najde nějaká dobrá a nějaká špatná muzika. Co se mi momentálně líbí je, že lidé se víc zajímají o minulost a pokoušejí se vytvořit něco obdobného… Mám na mysli novou vlnu detroitských producentů a pár lidí z Evropy. Posledních 5-7 let bylo co do kvality více srovnatelných s těmi předchozími. Detroitské labely jako Moodymanův KDJ a Theo Parrishův Sound Signature zasadili na konci devadesátých let zrna, jejichž plody právě teď sbíráme. Vzpomínám si, že jsem si tehdy koupil Moodymannovy a Theovy desky v Atals records v Londýně… myslím, že to bylo někdy mezi roky 1997-1998 a to byl pro mě velmi klíčový moment, pokud vezmeme v úvahu, že to bylo v době filtered housu a tech housu. Hned potom následoval trendy progressive house a hned po něm špatné minimal techno, což trvalo až do nedávné doby. Teď se konečně vracíme k oduševnělejší house music, a i když si ji možná užíváme v trochu jiné podobě, než tomu bylo na konci osmdesátých nebo na začátku devadesátých let, mám pocit, že je to každopádně další krok kupředu.

Podle mě je většina underground house music z konce osmdesátých let a začátku devadesátých let věčná. To samé bohužel nemůžu říct o většině dnešní house music. Můžeš nám říct svůj názor na to, proč to tak je?

To byla vrcholná éra… Začátek je vždycky nejlepší a nezáleží o jaký žánr muziky se jedná. Tenkrát to všechno začalo a znělo to svěžeji a nověji, než kdy předtím. Důvod, proč existuje tolik nadčasových tracků je ten, že lidé dřív měli k produkování hudby jiný přístup – kulturnější, používali staré technologie a to všechno mělo svou atmosféru. Dneska je mnohem jednodušší něco složit a vydat a to bohužel znamená i méně kvality. Takže dneska pořád existuje hodně dobrých producentů a muziky, ale v té kupě desek nebo souborů se je celkem těžké vyznat.

Můžeš nám jmenovat některé z labelů a producentů, kteří tě uchvátili z klasické éry a několik nových, kteří tě zaujali dnes?

Klasické labely: TRAX Chicago, DJ INTERNATIONAL, ALLEVIATED s Mr. Fingersem, Lil Louisem, Chipem E, TRANSMAT, PLANET E s Carlem Craigem a pak PRESCRIPTION s Ronem Trentem, Chezem Damierem a spousta dalších neznámých labelů a producentů. Z mezidobí je to jednoznačně KDJ, SOUND SIGNATURE, HARMONIE PARK a pak za posledních pět let bych jmenoval FXHE s Omarem S, Reggie Dokesem, M.Pittmanem, Patricem Scottem a Keithem Worthy. Jsem si jistý, že jsem na někoho zapomněl, ale pořád se to točí okolo těch, které jsem už jmenoval.

Můžeš nám jmenovat pět svých nadčasových tracků, které tě vždycky dokážou inspirovat?

Classic Era :
Mr. FINGERS Can you feel it & Mistery of love
FRANKIE KNUCKLES Your love
PROJECT DEMOCRACY Is this dream for real?
RON TRENT Altered states
RON TRENT & CHEZ DAMIER Morning factory

Middle era:
MOODYMANN Shades of Jae
MOODYMANN Jan
THEO PARRISH Dusty cabinets & Ebonics
RICK WADE Your love
KENNY DIXON JR-Transit (3 CHAIRS)

A ještě pět současných oblíbených tracků?

Za posledních pět let:
OMAR S Psychotic Photosyntesis
OMAR S 21/2 – U
MARCELLUS PITTMAN Chicago nights
T.O.M PROJECT Renaissance
TEVO HOWARD Without me & Everyday house music

Raw, Real and Deep… Pocit a životní cesta nebo jenom prázdná slova?

Pocit a životní cesta! Mise!

Co máme očekávat od KSOUL v Praze?

No hype, just good vibe ;-)

Děkujeme za hezký rozhovor Stefano… A naše poslední otázka zní – Co si myslíš o motu Just Like That – “No hype, just good vibe”?

První, co se mi vybavilo je opravdovost a čestnost jak v muzice, tak v životě a to je bez diskuze.


Interview připravil: SouthSoul
Přeložila: Daniela Císařovská
 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016