Tagträumer²: "S tou mocninou je všechno takové mocnější! :)"

Roberte, kolikrát už jsi vlastně dostal tu otázku, proč si říkáš zrovna Tagträumer²? :)

Au, už zase! :) Už ani nejsem schopný se dopočítat. Hodně lidí si myslí, že mám něco společného s goa nebo psytrance scénou. Když slyší nějaké mé intro, tak si to automaticky spojují s těmi zasněnými melodiemi a psytrancem. Pak začnu hrát a jsou poměrně překvapení z toho, co se na ně line pět minut nato...

Omlouvám se, chtěl jsem být originální, ale uznáš sám, že sis přeci jen vybral hodně netradiční nick, zvlášť s tou mocninou nad ním. Takhle působíš trochu jako nějaký šílený učitel matematiky - jako třeba Caribou. :)

Když v roce 2002 náš projekt Tagträumer² teprve začínal, žádnou mocninu jsme tam neměli, ale po nějaké době jsme zjistili, že existuje příšerný německý projekt stejného jména. Bylo to nemilé, protože zrovna tohle nám perfektně sedělo. Po dlouhém přemýšlení jsme se rozhodli, že si nick ponecháme a přidáme k němu jen mocninu. Smysl je stejný, akorát je s ní všechno mnohem mnohem mocnější... :)

Možná bychom měli zmínit pro čtenáře, kteří němčinu neovládají a dávají přednost angličtině, že tvůj nick znamená v překladu “snílek s otevřenýma očima”. Moc hezké! Jak často se ti zdají sny, když máš oči dokořán?

Já sním ve dne docela často... Když si dávám snídani, koukám z okna nebo jenom sedím v metru a poslouchám hudbu. Někdy je to spíš na obtíž, protože se nemůžu soustředit na realitu, ale na druhou stranu tím posiluji svoji fantazii. Mám pocit, že není vůbec špatné, žít svým snem a zároveň se z něho pak poučit. Uvedu ti konkrétní příklad... Vymyslím si hrubé obrysy nějakého projektu a pak jsem moc rád, když to všechno klapne a vše dotáhnu až k finální realizaci. V podstatě podobně to bylo i s vystoupením v Praze. Začátkem roku jsem myslel na to, že by bylo moc fajn zakončit rok 2010 na nějakém neobvyklém místě a opravdu jsem často přemýšlel zrovna o Praze. Takže v létě jsme to upekli a já si teď v Praze poprvé zahraju. Ke všemu na house boatu - existuje snad ještě více neobvyklé místo?!

Dočetl jsem se o tobě, že na různé nástroje jsi začal hrát už v šesti letech... To máš poměrně náskok! Dost často ale přemýšlím o tom, zda má v dnešní době klasické vzdělání při skládání té počítačové hudby vlastně nějakou výhodu. Co si o tom myslíš ty? Je tu spousta slavných producentů, kteří v ruce nikdy kytaru, ba ani ten triangl nedrželi.

Víš, ono je hodně důležité, mít v sobě alespoň nějaký ten základ, protože jakmile začneš komponovat nějaké melodie k sobě, usnadní ti to práci... Jednoduše budeš rychleji vědět, co se k sobě hodí a co naopak vůbec. Jasně, že pokud jde o takové ty techno smyčky, nehraje to žádnou roli, ale pokud chceš vybudovat tracky s nějakou atmosférou, v nichž  se budou proplétat veselé i posmutnělé akordy zároveň, je dobré o té hudbě vědět něco navíc...

V roce 2003 jste značku Tagträumer² nastartovali s tvým kamarádem Andreasem Wollfem, teď už se však dva roky jedná jen o tvůj sólový projekt. Co přesně se stalo a co dneska vlastně Andreas dělá?

Před třemi roky jsme udělali pořádný posun, pořádný krok kupředu... Najednou jsme měli hodně nabídek na remixy, stejně jako nabídek ke hraní. Pro mě to bylo fajn, protože jsem se sice v hudebním světě pohyboval jen chvíli, ale měl jsem sen, že se budu jednou hudbě věnovat naplno, jako normální práci. Pro Andrease to však bylo hodně obtížné, protože až příliš miloval svůj job IT programátora a často musel pracovat i přes víkendy. Musel si tedy vybrat a nakonec od kariéry DJe ustoupil. Přesto jsme i nadále zůstali hodně dobrými přáteli...

V září letošního roku jsi odstartoval své velké turné po Evropě a Asii a jsme samozřejmě moc rádi, že tou poslední zastávkou v letošním roce bude právě Bukanýr. Dopustím se stejného klišé, jako v případě první otázky, takže: "Kde se ti líbilo nejvíc?" :)

Ha ha, to fakt není moc fér, protože téměř v každé zemi jsem byl přijat velmi přátelsky... Navíc si tím ideálním způsobem rozšířím kulturní rozhled, když mám tu možnost poznávat nové lidi, kteří mají úplně jiné způsoby, jak k muzice přistupovat. Ale můžu ti také vyprávět o nic moc zážitku, který se mi stal v Koreji. Díky zcela odlišné mentalitě a na rozdíl od našich evropských klubů, tam zavírají poměrně brzy. Začal jsem tedy hrát kolem jedné ráno a na srdce mi kladli, abych tu párty pořádně rozjel, ale že se opravdu nesmí protáhnout déle než do tří. Bylo to neuvěřitelné, protože ta atmosféra strašně vygradovala, ani majitel klubu to vůbec nečekal, ale opravdu jsme na minutku přesně museli v ty tři hodiny skončit. S tím jsem se fakt ještě nesetkal a bylo mi to docela líto...

Jak vlastně vypadá klubová scéna v Asii? Nemám nejmenší zprávy o téhle části světa, ale třeba o Japonsku se traduje, že se během vystoupení clubbeři vůbec nehýbou a jen vnímavě poslouchají, ovšem, když interpret dohraje, strhne se obrovská bouře nadšení a málem ho nosí na rukou! :)

Především je každá ta země v Asii úplně jiná... Japonsko, Severní Korea a Thajsko jsou hodně ovlivněny Západem a nedají dopustit na žebříček nejlepších DJs světa. Ale zároveň fungují i menší kluby, kde se dá pozorovat vzrůst i té alternativní scény. Přiznávám, že kupříkladu Čína mě strašně fascinuje, protože všechno se tam vyvíjí obrovskou rychlostí. Hodně klubových manažerů pochází z Británie nebo z Ameriky a kluby tam otevírají právě ti, kteří jsou do hudby nejvíc zapálení. Sami Čínani jsou totiž poměrně skeptičtí, ale přesto nové hudbě otevření. Během posledního roku se v Číně vystřídalo hodně DJs ze Šanghaje nebo z Pekingu, pro které hudba znamená opravdu hodně a ke všemu tam teď důležitou roli hraje i label Acupuncture Records, který nabízí spolupráci čínským producentům a taky organizuje velký festival Intro přímo v Pekingu.

Jak se vlastně plánuje takové turné? Ačkoliv máš na stránkách uvedenou Anju, coby booking manažerku, Bukanýr jsme domlouvali spolu. Takže si vytipuješ destinace, které by tě zajímaly, a pak už jen hledáš nějakou kontaktní osobu, která ti prozradí, jak to u nich s taneční scénou a s možností hraní vypadá?

Ono je vždycky dobré mít svého manažera, který se o tebe pokaždé dobře postará, ale ke hledání kontaktů je dobré zapojit i sebe sama. Podle mě bylo tohle turné úspěšné právě díky tomu, že jsme ho plánovali společně s Anjou. Za celé čtyři měsíce jsem měl volný vlastně jen jeden víkend a rozhodně toho nelituju! Anja z Fine & Loud se stará také o marketing a vlastně o všechny ty důležité věci kolem Tagträumer², aby vše fungovalo i nadále tak, jak má...

Jsi velkým milovníkem vinylu, live set tvých vlastních skladeb však bude z notebooku. Přežiješ to?

Ve skutečnosti jsem přestal hrát live už někdy v září, protože mi to přišlo poněkud nudné, mít jenom laptop, midi controler a sem tam nějaké ty efekty. Mačkáš knoflíky, samply začínají hrát a ve výsledku to zní pro mě až nechutně synteticky. V budoucnu bych chtěl pracovat s někým, kdo hraje na kytaru, nebo na bicí. Ale teď se chci víc zaměřit na moje vlastní DJ schopnosti a hrát své vlastní věci z vinylu!

Předpokládám, že to je také důvod, proč tvůj materiál na vinylech vychází, ať už se jedná o švýcarskou značku Schallbox či německou BlackFoxMusic. Je to pro tebe vždycky podmínka, aby tvá muzika vyšla na placce?

Schallbox Records je opravdu skvělý techno label. Obzvlášť se mi líbí, že producentům dává větší možnost být kreativní. Vždycky tu najdu hodně zajímavou hudbu a jsem opravdu rád, že jsem měl možnost tady vydat dva tracky. S BlackFoxMusic jsem často spojován, protože pro ně pracuju a vyhledávám nová perspektivní jména... Každopádně už brzy hodlám svou muziku vydat na dvou úplně odlišných labelech a bude se to týkat singlu Beyond LFO spolu hned se dvěmi verzemi od Pig & Dan. Jsem na sebe hodně pyšný, že to bude už druhý singl pro brazilskou značku Clash Music...

Myslíš si, že tohle médium přežije rok 2030?

Doufám, že v roce 2030 budu pořád držet v ruce vinyl. Mně to přijde naprosto skvělé, dělat hudbu touhle cestou, protože mám pocit, jako bych na ni mohl sahat a držet ji. Můžu se o ni starat jako o svoje dítě a nebudu při vystoupení vypadat, jako bych si právě v laptopu kontroloval e-mail. Sakra, mohli bychom si o tom ještě dlouho povídat, ale pro mě zkrátka a dobře není umělcem ten, kdo používá jenom laptop, flashku a MP3 přehrávač. OK, existují lidi jako Chris Liebing, kteří v podstatě vyvíjí techniku moderní cestou a je fakt, že většinou hrají na akcích live, čímž si je cením a respektuju. Když jsem vystupoval třeba v Číně, tak byli všichni strašně překvapení, že jsem vytáhnul vinyly, ale dneska je mi jasné, že jdu tou správnou cestou.

Jak popisuješ muziku, kterou děláš, tvým rodičům? A jak ji oni popisují jejich sousedům a známým? :)

Ha ha, to je fakt skvělá otázka! Jako první slyší ty nové tracky moje máma a fakt miluju ty její komentáře... Hrozně všechno zjednodušuje - říká mi jenom, jestli je to dobré, nebo jestli tam zaslechla kytaru. :) Nemá moc ráda těžké basy a vždycky otáčí kolečkem volume doleva, když se ji něco nezdá. Mám radost, jak mě svým způsobem podporuje a jasně, že mluví s kamarády a se sousedy o tom, kde všude jsem byl a jak skvěle si dokážu vydělat pouhým pouštěním té šílené hudby. Prostě máma, no... :)

Rok 2010 už je ve finále. Máš vymyšlené nějaké to předsevzetí?

Jasně! Turné běží dobře, mám spoustu dalších nabídek ke hraní a proto jsem se rozhodl navštívit v březnu místa, jako jsou Brazílie, Rusko, Izrael a možná i Austrálii. Po tom všem bych si ale rád odpočinul a sednul si na nějaký čas do studia, tak snad se to vyplní...

Také bychom mohli bilancovat, jak skvělou muziku nám ten rok 2010 přinesl... Pochlub se prosím Tvou TOP 5 letošního roku.

01. Agoria – Grande Torino

02. Kaiserdisco - Beiletto

03. Siwell – Not So Minimal

04. Massive Attack – Unfinished Sympathy – Unknown Remix

05. Tagträumer² feat Elbee Bad – Do That

Poslední otázka je jasná: Čím si spolu o půlnoci připijeme?!

Velmi velmi velmi starou whisky, nebo klidně nějakým speciálním drinkem přímo od vás z Čech...

Platí, udělám výjimku. Na zdraví raději už teď a ať se ti daří i v tom roce 2011!

Ptal se Myclick v prosinci 2010.

foto: archiv

překlad: mamba mamba@techno.cz