ROZHOVOR

 

Hecq: "Jednotlivé skladby jsou pouze cihly, které se snaží vybudovat zeď."

Celý tento týden se ponese pod taktovkou velké Lunchmeat plechovky. V Čechách bohužel není dostatek audio-vizuálních festivalů, které by se konaly na úrovni se zahraničními a vozily se sem zajímavá jména, tudíž Lunchmeat je něco jako jeden velký svátek. Třetí ročník si vypůjčil veřejné prostory, jako jsou Bio Oko, NoD nebo MeetFactory, aby se příznivcům elektronické hudby a vizuálního umění představily různé workshopy a koncerty. Tentokrát z Německa dorazí i Ben Lukas Boysen, kterého jsme vyzpovídali u příležitosti sobotního vystoupení v MeetFactory...

 

Jak ses měl v poslední době, Bene? Nedávno jsi hrál ve Švýcarsku, líbilo se?

Mám se úplně skvěle, ve Švýcarsku jsem byl podruhé a opět se mi tam líbilo, vlastně možná i víc než minule...

Jak by ses vlastně ty sám představil těm, kteří se ještě nesetkali s tvojí hudbou?

Pořád se to mění, abych se přiznal. Obvykle se pohybuju mezi breakbeatovou a ambientní sférou, upřímně se ale snažím svůj projekt zaměřit na všechno, co pokládám za zajímavé, nebo co upoutá moji pozornost. Klidně to můžou být akustické desky nebo jakékoliv jiné album úplně odlišného žánru. Můj projekt nespadá do žádného žánru, on si ho vytváří sám...

Hecq

Hecq je krátká a docela tajemná přezdívka. Jak jsi k ní přišel?

Nejdřív jsem se chtěl pojmenovat "Heck", ale přišlo mi zajímavější vyměnit "K" za "Q", takže význam to má v podstatě stejný, akorát s jiným písmenem.

Ten nick je zhruba stejně tajemný jako tvá produkce. Teď mě tak napadá... Ovlivňuje tě vůbec i tahle jarní atmosféra všude okolo?

No jasně a jsem za to moc rád! Cítím se fakt šťastný, jenom to bohužel neumím moc dobře vyjádřit hudbou, určitě se najdou ti, kterým to jde lépe - mně dělá radost skládání té melancholické...

V roce 2011 jsi vydal zatím svoje poslední album Avenger. Má v sobě, jako obvykle, skryto obrovskou masu dalších různých subžánrů a nálad. Čím ses nechal inspirovat tentokrát?

Musel jsem sám sebe přesvědčit, že dokážu v sobě najít i nějakou další stránku projektu "Hecq", a tentokrát jsem chtěl vytvořit něco klubovějšího. Celkově to byl jak zábavný, tak i únavný proces, protože jsem se pořád musel soustředit na nezbytné prvky taneční hudby. Určitě nemám v plánu v tom pokračovat napořád. Možná to další album bude v úplně jiném duchu, i když teď to ještě nedokážu posoudit, protože jsem na něm ani nezačal pracovat.

Hecq

Mám fakt skvělý pocit ze skladby Pulverized, cítím z ní drum and bassovou nostalgii a připomíná mi to některé oldschoolové tracky z minulosti, což je fajn. Nepřemýšlel jsi někdy, že bys udělal celé drum and bassové album? Já bych to určitě uvítala…

Jsem rád, že to tak zní, protože to byl účel. Ale nemyslím si, že se pro to nadchnu natolik, že začnu produkovat čistě D´n´B skladby. Pokaždé tam chci nacpat hodně věci a je to možné jenom tehdy, pokud sám sobě povolím dělat se skladbami všechno, co se jenom dá. Myslím si, že drum and bass bude vždy jenom částí nějakých dalších projektů.

Všimla jsem si, že je mezi jednotlivými skladbami mluvené slovo nebo prostě jenom nějaké záznamy. To jsi namluvil sám?

Přesněji se jedná o můj záznamník na mobilu. Kamarádi mi tam nechávali vzkazy, které jsem se rozhodl takhle využít. Musím říct, že odvedli dobrou práci a já jsem je vlastně jenom upravil do podoby, aby dobře seděli mezi skladbami.

Hecq

Četla jsem nějaký tvůj starý rozhovor a prý nejsi velký fanoušek virtuální distribuce hudby. Od té doby uplynulo už několik let, nezměnil jsi na to názor?

Možná jo, dneska mi to přijde už nevyhnutelné. Ale nic se nemůže vyrovnat pocitu, když máš v ruce nahrávku ve hmatatelné podobě, koukáš na ni, čteš si booklet a taky se s úctou staráš o limitované edice. Je to něco jako sbírat umění nebo design, nahrávka totiž taky může být něco, co "sbíráš" s vášní. Ale na druhou stranu chápu, že virtuální distribuce napomáhá umělci šířit jeho hudbu. Kdybych si měl vybrat ze dvou podob skladby, určitě bych volil tu fyzickou...

Nejenom pro mě, ale asi i pro mnoho dalších, je nejzajímavější album Night Falls, které se nese v hodně temném IDM stylu. Zvlášť skladba I Am You má pro mě svoje kouzlo. Váže se k tomu nějaká story?

Veškerý obsah tohoto alba jsem napsal ve velmi složité životní situaci a víc než umělecké, je rozhodně osobní... Zdá se ale, že hodně lidí se v tom albu našlo, což mě na jednu stranu udivuje a na druhou děsí. Člověk by si myslel, že všechny spíš zajímá slyšet nějaký ten progres umělce, ale opak je pravdou, ukázalo se, že důležitější je osobní postoj umělce k hudbě. Pro mě je to velmi dojemná zkušenost.

Co je pro tebe přirozenější – produkce a skládání hudby, nebo spíš osobní kontakt s posluchači na živém vystoupení?

S jistotou řeknu, že jsem studiový člověk. Líbí se mi hrát naživo a šířit můj vlastní svět s lidmi, ale cítím se víc v bezpečí u sebe doma ve studiu, kde můžu skládat, stříhat a tak dále.

Řekl bys o sobě, že jsi perfekcionista? Některé tvoje skladby totiž zní, že každý moment byl pečlivě vypočítán a každý tón sedí tónu.

Nemám žádné pochyby o tom, že jsem perfekcionista. Zrovna nedávno jsem se o tom bavil se svými přáteli, kteří jsou taky muzikanti, že je strašně těžké se rozhodnout o tom, který track je hotový a který ne. Momentálně se ale nemohu ubránit pocitu, že nejsem dostatečný perfekcionista, protože vždycky je tam něco, co by se dalo zlepšovat nebo celkově jinak realizovat. Posléze mám pocit, že ta další skladba musí být lepší atd. Ostatně si i myslím, že skládání hudby je nekonečný proces - skladby jsou pouze "cihly", které budují velkou "zeď". Každá ta cihla by měla vždycky vznikat z 200% vášně, občas je ale dobré popustit uzdu fantazie a nechat track volně se formulovat a myslet na to, čím by to mohlo být...

Do Prahy si tě pozvali tentokrát poprvé, byl už jsi tam vlastně někdy ty sám? Přeci jenom to máme od německých hranic, co by kamenem dohodil...

Bohužel jsem v Praze nikdy nebyl, takže jsem extrémně natěšený! Slyšel jsem mnoho skvělých věcí o tomhle městě...

Děkuju za tvůj čas a doufám, že se ti na Lunchmeatu v MeetFactory bude líbit...

To já děkuju, určitě to bude skvělé!

Ptala se mamba v březnu 2012.

foto: Claudia Gödke + archiv

Německý producent Hecq se historicky poprvé představí v České republice a to už tuto sobotu 24. března v MeetFactory v rámci akce Lunchmeat Festival 2012.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016